Přestože zemský povrch tvoří pouze tenkou vrstvu na rozhraní zemské kůry a atmosféry, odehrává se na něm téměř veškerá část života a fungování lidské společnosti. Studium přírodních procesů, které se podílí na modelování povrchu, je podmínkou pro pochopení případných rizik i pro předcházení následkům a škodám.
Koordinátor: RNDr. Filip Hartvich, Ph.D. (Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR)
Přečtěte si více:
Zemský povrch je místem, kde žijeme. Změny, které pozorujeme na povrchu, mají ovšem často původ hluboko pod povrchem, nebo naopak vysoko nad ním.
Stolové hory, skalní labyrinty či jednotlivé menší útvary, jako jsou skalní věže, skalní hřiby či viklany vznikly dlouhodobým, postupným procesem. Tyto turisticky navštěvované objekty se nicméně mohou za určitých podmínek stát nebezpečnými a svým kolapsem způsobit škody na majetku i na lidských životech. Mezi spouštěcí faktory schopné „shodit skálu“ patří samozřejmě zejména zemětřesení, ale rovněž svahové procesy, které se významně podílí na modelování reliéfu (zemského povrchu). Cílem je tedy studium povrchových geomorfologických forem i zhodnocení potenciálních přírodních rizik (gravitační zřícení).
Dalším záměrem je rovněž kriticky zhodnotiti změny ve skalním masivu, ke kterým může docházet při extrémních změnách počasí. Četnost a intenzita rozsáhlých lesních požárů vzrůstá nejen v lesích Severní Ameriky, Sibiře či Austrálie, ale také v Evropě včetně ČR. Vystavení horninového podloží extrémním povrchovým teplotám zatím nebylo v našich podmínkách vůbec zkoumáno.
Jednotlivé výzkumné projekty popisují přírodní procesy, které také mohou napáchat značné škody, avšak doposud neexistuje obecně platná metodika jejich hodnocení. Ambicí projektu není vytvoření metodiky, ale naše výsledky a závěry mohou významně přispět k nalezení optimálního způsobu hodnocení stability skalních forem v turisticky exponovaných oblastech pískovcových skalních měst. Což může být následně využito správci turistických okruhů či orgány ochrany přírody (AOPK, SCHKO, Správy NP).
Lidská činnost zanechává stopy na zemském povrchu již dlouhá tisíciletí. Mezi ně patří také nejrůznější pyrotechnologická zařízení (např. hrnčířské, vápenické, či cihlářské pece). Po posledním zchladnutí fungují tyto objekty jako archiv minulých variací magnetického pole Země. Studium jejich magnetických parametrů umožňuje zlepšovat modely rekonstruující geomagnetického pole Země za několik posledních tisíciletí, ale také datovat staří těchto objektů za využití korelací se stávajícími modely. Projekt si klade za cíle především založit databázi archeomagnetických dat z našeho území a přispět k poznání historie lidské činnosti.
Články na našem webu – zde
