To se snaží zjistit geologové v rámci dílčího projektu Proměny zemského povrchu. Lesní požár v Českosaském Švýcarsku z loňského léta je svým rozsahem největší v novodobých dějinách Česka. Požárem byly postiženy i zdejší pískovcové skály. Některé skalní výchozy nebo volné bloky zasáhl požár naplno, a byly tak po mnoho hodin vystaveny žáru několika set stupňů Celsia. Jak se tato událost podepsala na pískovcových skálách, sledují odborníci z Geologického ústavu AV ČR.
Na několika místech, která byla požárem nejsilněji postižena, pořídili vědci fotografickou dokumentaci a odebrali první vzorky během podzimu. Další odběry proběhly během zimy. V nejbližších týdnech, kdy už se nebudou vyskytovat teploty pod bodem mrazu, se chystají geologové na místo znovu. Po studiu zahrnujícím, jak instrumentální analytické, tak mikroskopické metody bude vyhodnocen jednak vliv vlastního požáru, ale i následné účinky zimního období, kdy dochází k mrznutí vody v puklinách a pórech skalních stěn a bloků.
Lesní požár vypukl pravděpodobně lidským zaviněním v sobotu 23. července 2022 v Malinovém dole (nedaleko Pravčické brány) u obce Hřensko. Postupně zasáhl více než 1600 ha plochy parku a v největším nasazení jej hasilo osm vrtulníků, pět letadel a dohromady přes 750 osob. Zápach kouře, tedy pevné částice z lesního požáru, byly kvůli silnému větru zaznamenány v několika oblastech více než 150 km daleko, například na Vysočině, Orlickoústecku, Svitavsku a na severu u Drážďan. Na českém území byl požár uhašen po dlouhých dvaceti dnech, konkrétně 12. srpna 2022, a na německém území pokračoval ještě o týden déle.
Geologický ústav AV ČR: Michal Filippi (filippi@gli.cas.cz), Jiří Adamovič (adamovic@gli.cas.cz)
