Den Země je celosvětovým svátkem, který připomíná nutnost ochrany životního prostředí. K této každoroční události se připojujeme tradičně i my a to tím, co je nám nejbližší – tedy vědami o Zemi. Řadu tematických stanovišť v kampusu na Spořilově pro vás připravili vědci ze tří ústavů Akademie věd: Geofyzikální ústav, Ústav fyziky atmosféry a Astronomický ústav.
Akce je zdarma a je určena zejména pro žáky a studenty základních (a středních) škol, ale není to podmínkou. Přijít mohou jednotlivci i rodiny s dětmi. Těšíme se na vás!
ŠKOLY prosíme o potvrzení účasti: Kateřina Voráčová (voracova@ig.cas.cz)
Kde: 141 00 Praha 4 – Spořilov, Boční II/1401 – při budově GFÚ
Kdy: 23. 4. 2024 / 9.00-12.00
Většina stanovišť je venkovních, až na flašinet deskové tektoniky v přednáškovém sále GFÚ. V případě špatného počasí se část programu ruší a část přesouvá do budovy GFÚ.
GEOFYZIKÁLNÍ ÚSTAV AV ČR
Flašinet deskové tektoniky – Pevný obal Země, kůra a litosféra, průběžně zaniká a znovu se vytváří. Na „flašinetu“ deskové tektoniky uvidíte, jak probíhá neustálý koloběh vzniku a zániku litosférických desek a s nimi související vznik sopek.
Pískové vulkány – geopark
O zemětřesení – Při zemětřesení můžeme cítit pohyb půdy pod nohama, jak se dům chvěje a často slyšíme i dunění. Zemětřesení měříme pomocí seismometrů. Vysvětlíme si a názorně ukážeme, jak tyto citlivé přístroje fungují. A na závěr si můžete svým dupáním vytvořit zemětřesení vlastní.
Výbuch sopky před vašima očima – Sopky vznikají na místě, kde z hlubin Země vystupuje na povrch směs roztavených hornin (magma) a sopečných plynů. Málokdo ale viděl takový výbuch na vlastní oči. Na naší sopce si ukážeme, jak magma stoupá z magmatického krbu na povrch a jak nakonec vybuchne.
Model sopky – Kompozitní sopka je označení pro kuželovitý typ sopky, která je tvořena velkým množstvím vrstev lávy a pyroklastických hornin různého chemického složení. Pro vznik tohoto druhu sopky je důležité střídání výlevné a explozivní fáze sopečné činnosti. Na modelu kompozitní sopky jsou znázorněny některé jevy typické pro tento druh sopečné činnosti: vrstvy ukládaného materiálu, magmatický krb, sopouch, parazitický kužel, kráter, lávový proud, město zničené laharem nebo pyroklastickým proudem atd.
Horniny jako přírodní magnety – kde vzniká a jak se měří magnetismus hornin. Magnetismus látek souvisí s pohybem elektronů kolem jádra atomu. Jedním ze silně magnetických prvků je železo. Na tomto stanovišti si můžete vyzkoušet, jak různé horniny působí na střelku kompasu a jak rozdílný mají svůj magnetismus.
Interaktivní „pískoviště“ – Sandbox je interaktivní pískoviště vybavené projekčním zařízením a 3D senzory (technologie Kinect). To umožňuje vytvářet vlastní krajinu v písku a sledovat, jak se na ni promítají změny v reálném čase.
ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR
Pozorování Slunce dalekohledem – Ve dne můžeme pozorovat naší nejbližší hvězdu – Slunce. Dalekohledy musí být samozřejmě opatřeny filtry, aby se do oka pozorovatele dostalo jen malé a bezpečné množství světla. Dalekohled ve viditelném světle ukáže fotosféru, což je vrstva na rozhraní nitra a atmosféry Slunce, ve které pozorujeme např. sluneční skvrny. Dalekohled opatřený úzkospektrálním filtrem pozoruje nejnižší vrstvu sluneční atmosféry – chromosféru.
ÚSTAV FYZIKY ATMOSFÉRY AV ČR
Meteorologická měření – Abychom mohli počasí předpovídat, je potřeba ho nejdříve správně změřit. Seznámíme Vás se základním měřením teploty vzduchu, slunečního záření a rychlosti větru. A můžete si vyzkoušet, jestli dokážete běžet rychleji, než vítr.
Meteorologie v lahvi – Na jednoduchých pokusech Vám ukážeme, jak vzniká a z čeho je složený oblak a jak se udrží ve vzduchu. Ukážeme Vám opravdu velikou kroupu a možná přijde i tornádo.
Jak nás ovlivňuje počasí? – Tepelný komfort lidského organizmu souvisí nejen se samotnou teplotou okolí. Důležité jsou i další veličiny, například rychlost a vlhkost vzduchu. Společně si ukážeme, jak se tyto veličiny měří a jak lze určit, zda se za daných podmínek budeme cítit lépe či hůře. Dále si ukážeme, jak si přizpůsobovat svoje okolí tak, aby nám za různých meteorologických podmínek bylo co nejlépe.
Měření atmosférických vln – Atmosférické vlny (šířící se tlakové poruchy) propojují vzdálené oblasti a vrstvy atmosféry tím, že přenášejí energii a hybnost. Ovlivňují teplotu a proudění vzduchu, zejména ve velkých výškách. Přijďte si vyzkoušet, kdo máváním vyvolá větší vlnu.
Stezka okolo planety Jupiter – Obří evropská mise JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) se v loňském roce vydala na svoji více než osmiletou pouť k planetě Jupiter a jeho ledových měsíců. Co všechno se bude snažit u této planety a jejich měsíců vyzkoumat? Jaké tajemství se skrývá v okolí nebo pod povrchem velkých měsíců? Projděte si s námi stezkou okolo planety Jupiter a jeho tří měsíců. Pomocí svých mobilních telefonů objevujte taje těchto vzdálených světů.
