Hora Říp se hluboce zapsala do českého povědomí jako symbolické místo spojené s počátky naší historie. Právě zde se měl podle pověsti zastavit praotec Čech, rozhlédnout se po krajině a rozhodnout, že zde jeho lid nalezne nový domov. Z geologického pohledu vypráví Říp mnohem starší a komplikovanější příběh. Začíná před více než 26 miliony let, v době, kdy severozápadní Čechy pokrývala krajina plná tropických jezer, mokřadů, bažin a sopek.
Dnešní hora je ve skutečnosti pozůstatkem činnosti tzv. maarové sopky. Ta vzniká při výbuchu, který se odehraje hluboko pod povrchem, když se stoupající magma dostane do kontaktu s podzemní vodou. Voda se okamžitě přemění na páru, tlak prudce vzroste a dojde k mohutné explozi, která roztrhne horniny nad sebou. Můžeme si to představit jako přetlakovaný hrnec na vařiči. Uvnitř se hromadí pára, která nemá kam uniknout a v určitém momentě zkrátka bouchne. Výsledkem takové explozivní erupce bývá hluboký kuželovitý kanál (tzv. diatrema), který ústí do mělkého kráteru zvaného maar. Ten bývá obklopen kruhovým až elipsovitým prstencem vyvrženého materiálu, úlomků hornin a sopečné strusky.
Zatímco většina maarových kráterů zůstává prázdná nebo se časem zaplní vodou, v případě Řípu se po erupci kráter zaplnil lávou, která vytvořila mocné lávové jezero. Samotný Říp pak tvoří střední, erozí obnaženou část ztuhlého lávového jezera. Hora je složená z vysoce magnetické, tmavé čedičové horniny zvané nefelinit. Nefelinitové těleso Řípu si přes dlouhotrvající erozi zachovalo vějířovité uspořádání sloupcovité odlučnosti, které vzniká při chladnutí lávy, a představuje tak jeden z důkazů lávového jezera.
Geofyzikální výzkum dále odhalil, že hluboko pod povrchem se nachází složitý systém přívodních drah, kterými magma vystupovalo vzhůru. Říp leží v místě, kde se kříží dvě staré zlomové linie. Jejich původ sahá pravděpodobně až do prvohor a druhohor, ale svou roli sehrály i třetihorní tektonické procesy v zemské kůře. Ty souvisejí se vznikem tzv. oherského prolomu (riftu), širokým tektonickým pásmem, které vzniklo jako odezva na tlak spojený s vrásněním Alp a stalo se hlavním centrem sopečné aktivity v české části střední Evropy.
Právě v rámci oherského prolomu vznikly rozsáhlé vulkanické oblasti jako České středohoří a Doupovské hory. Říp však leží mimo hlavní riftovou zónu a představuje příklad erupce, kde zdrojové magma stoupalo podél starších zlomů. Tato výjimečná poloha z něj dělá unikátní geologický objekt, který vědcům umožňuje studovat nejen samotný vulkanismus, ale i související tektonické procesy a vývoj magmatického systému pod povrchem.
Na výzkumu se podíleli vědci z Geologického ústavu Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Technické univerzity Ostrava a Masarykovy univerzity. Zapojily se také dvě středoškolské studentky v rámci programu Otevřená věda AV ČR. Projekt finančně podpořila Akademie věd České republiky skrz program Strategie AV21 (Dynamická planeta) a institucionální podporu RVO67985831, Univerzita Karlova (Cooperatio Programme, Research Area GEOL), a Grantová agentura ČR (projekt 19-02177Y).
Citace: Tomek F, Černý J, Lutovský M, Pospíšil L, Vitouš P, Sokol L, Danielová E, Hájková Z (2025) Did Forefather Czech know he was standing on a fossil lava lake? Revisiting the Oligocene Říp Hill volcano, Bohemian Massif. International Geology Review, in press.
Odkaz na originální článek v tisku: https://doi.org/10.1080/00206814.2025.2503902
Foto 1: pohled z dálky (foto: Jan Černý)
Foto 2: detail sloupcovité odlučnosti (foto: Jan Černý)
