V našem výzkumu se zabýváme časovým a prostorovým vývojem chemismu vod karlovarské zřídelní struktury. V roce 2024 proběhly vrtné práce v samém centru vývěrové zóny Vřídla, nejvýznamnějšího pramene Karlových Varů. Práce byly realizovány Správou přírodních léčivých zdrojů a kolonád Karlovy Vary pod vedením dr. Tomáše Vylity. Vzhledem k tomu, že vrty byly provedeny v přísně chráněné výstupové zóně termální vody, jednalo se o unikátní akci. V dané oblasti se vrtalo poprvé po desetiletích, a v podobném časovém horizontu se další vrty neplánují. Byly realizovány a nově vystrojeny vrty BJ-201 a BJ-202, zamýšlené jako rezervní zdroje termální vody (termy) pro lázeňské využití. Náčrtek geologické situace je zachycen na Obr. 1. V průběhu vrtných prací byly průběžně odebírány vzorky vody z různých hloubek obou vrtů. Pracovníci Geologického ústavu AVČR tak dostali mimořádnou příležitost nahlédnout do chemického složení vod ve zřídelní struktuře až do hloubky 160 m pod povrchem.
Odebrané vzorky byly chemicky detailně analyzovány a nyní jsme dokončili vyhodnocení získaných dat. Ukázalo se, že ve vývěrové zóně zřídelní struktury Vřídla jsou přítomny různé druhy vod. Při průchodu vrtu vodonosnými vrstvami byla v závislosti na hloubce zastižena voda s různým chemizmem. Příklad vývoje obsahu sodíku (Na) s hloubkou je ukázán na Obr. 2. Podobnou závislost na hloubce vykazují též koncentrace četných dalších složek, jako např. vápníku, hořčíku, železa, beryllia, chloridu, sulfátu, jakož i fyzikálně chemické parametry. Vody, jejichž složení je v grafu podloženo červenou oblastí, odpovídají svým složením a typickou vysokou mineralizací termální vodě Vřídla. V hloubkách, kde byl tento typ vody zastižen, se tedy pravděpodobně nachází „boční“ podpovrchové větve výstupní cesty termy Vřídla. Na Obr. 1 jsou tyto větve označeny červenou barvou. To je důležitá prostorová informace. Poznali jsme, že v hloubkách 7– 25 m a 95 – 115 m pod povrchem pravděpodobně leží boční výstupní cesty vod Vřídla.
Obr. 1: Schematický řez údolím řeky Teplé u Vřídla (převzato z práce B. Vylity, S geologem po Karlových Varech, 1990), se stávajícími vrty HJ a BJ, do něhož je doplněna projekce přibližné polohy vrtu BJ-202.
Naproti tomu v jiných hloubkách pod povrchem byly zastiženy vody, jejichž složení je od termy Vřídla silně odlišné. Na Obr. 2 jsou tyto málo mineralizované podpovrchové vody podloženy zeleně. Pro badatele bylo překvapující, že oba typy vod jsou prostorově poměrně ostře oddělené a nedochází k jejich podstatnému mísení. Na to usuzujeme z absence vod o složení mezi klasickou termální vodou Vřídla a vodou podpovrchovou. Výstup vřídelní vody k povrchu řídí dynamická rovnováha tlaku vody v jednotlivých vodonosných vrstvách. Rozdíl mezi vzorky vody se složením odpovídajícím termě Vřídla a vzorky podpovrchové vody je patrný i z Obr. 3.
Obr. 2: Závislost vývoje obsahu sodíku (Na) v jímané vodě na hloubce jímání. Jednotlivé body představují složení vody v různých hloubkách vrtu.
Obr. 3: Fotografie vzorků vody jímané z různých hloubek vrtu BJ-202 po skladování. Intensivně zbarvený vzorek BJ202-529 z hloubky 105 m (červená oblast v Obr. 1). Vzorek vykazuje vysoký obsah Fe, složením odpovídá vodě Vřídla. Naproti tomu vzorek BJ202-528 odpovídá běžné podpovrchové vodě.
V našem výzkumu jsme poznali vývoj chemického složení vody jednotlivých vodonosných vrstev zřídelní struktury Vřídla v závislosti na hloubce a upřesnili prostorové polohy, ve kterých se nachází výstupní větve pramene. Bylo nám ctí připojit se k přírodovědnému bádání v tak významné lokalitě, jako je Vřídlo, a přinést další příspěvek k poznání jevů s Vřídlem spojených. Přejme vrtům BJ-201
a BJ-202 dlouhý a úspěšný provoz.
Autoři: Š. Matoušková, T. Vylita, J. Rohovec
