Skip to main content

Hnací silou dynamiky naší planety je teplo uvnitř Země. Řídí tavení hornin a jejich výstup k povrchu, ovlivňuje pohyb litosférických desek, předurčuje oblasti koncentrace minerálních zdrojů a představuje významný zdroj energie.

Koordinátor: Mgr. Michal Filippi, Ph.D. (Geologický ústav AV ČR)

Přečtěte si více:

Vzrůstající zájem o geotermální energii jako stabilního obnovitelného zdroje vyvolává potřebu spolehlivé prognózy teplot ve svrchních partiích zemské kůry na celém území ČR. Jedním z našich cílů je revize a doplnění dat o tepelném toku a tepelné vodivosti hornin, které slouží jako nejdůležitější podklad pro výpočet teplot v cílových hloubkách geotermálních projektů.

Teplo Země také ohřívá vodu termálních minerálních pramenů, které můžeme využít jako „archiv“ procesů probíhajících hlouběji pod zemským povrchem. Termální prameny jsou nedílnou součástí lázeňství. Dosud neprováděná měření chemismu vrstev sintrů usazovaných nejteplejším pramenem v ČR – karlovarským Vřídlem – doplní znalosti o dynamice chemismu vod a srážení rozpuštěných látek.

Výstup tepla a s ním spojené pohyby hmot způsobují sopečnou a zemětřesnou činnost. V místech hustého osídlení mohou být jejich následky devastující. Důležitou oblastí výzkumu je tak pochopení procesů, které ovlivňují vznik a přenos tepla v zemské kůře, výstup magmat k povrchu, dobu trvání erupcí, stejně jako rozsah a vnitřní stavbu vzniklých horninových těles. Chceme také upozornit na význam vztahů mezi dílčími zdroji magmatického materiálu.

Velká pozornost bude i nadále věnována výzkumu západočeských zemětřesení. Intenzivněji se také zaměříme na seismicky aktivní oblast hronovsko-poříčského zlomu. S tím souvisí získávání, zpracování a interpretace řady dat: tíhová a seismická data, GPS data a monitoring hladin podzemních vod. Informace přispějí k analýze seismických rizik a při tvorbě fyzikálně-geologického modelu oblasti.

Zemětřesení ve světě. Vyvíjíme i seismické přístroje. Senzory budou nasazeny k monitoringu zlomových systémů a zemětřesné činnosti ve dvou významných evropských lokalitách (Apeniny a Korint) a v jedné ze seismicky nejohroženějších zemí světa, Nepálu. Výzkum vztahů struktury a deformace litosféry, vnitřní stavby zlomových systémů a výskytu silných zemětřesení standardními metodami a přístrojovým vybavením se soustředí na oblast Balkánu, Chile a na ikonický zlom San Andreas v Kalifornii.

Články na našem webu – zde

Chcete se dozvědět více o zemětřesení? Navštivte:
Geofyzikální muzeum ve Skalné
Návštěvnické centrum Kašperské Hory

Fotografie (shora): Láva – Budkov Denis, Hory – Kateřina Voráčová (GFÚ), Atmosféra (), Těžba – Joe Raedle/Getty Images