Atmosféra je patrně nejdynamičtěji se měnícím prostředím na planetě Zemi. Mezi její proměnlivé podoby patří: silné bouře s blesky, kroupami, tornády a přívalovými srážkami, nebo naopak sucho, měnící se klima planety či dokonce proměnlivé kosmické počasí. Zdaleka ne všechny atmosférické jevy jsou uspokojivě vysvětleny a leckteré nejsou veřejností pochopeny, což zpravidla vede k jejich podcenění.
Koordinátor: RNDr. Petr Zacharov, Ph.D. (Ústav fyziky atmosféry AV ČR)
Přečtěte si více:
Atmosféra se rozprostírá od povrchu planety do výše kolem 10 000 kilometrů, kde přechází do kosmického prostoru. Prohloubení našich znalostí o atmosféře se neobejde bez různých typů měření. Vlajkovou lodí měření parametrů (nejen) atmosféry je observatoř ÚFA na Milešovce. Dlouhodobá standardní měření slouží k vysvětlení pomalých změn vlastností atmosféry. Krátkodobá speciální měření umožňují osvětlit procesy, které byly ještě donedávna našemu pohledu skryty. Příkladem je aktuální výzkum fyzikálních procesů v oblačnosti, který zahrnuje např. tvorbu elektrického náboje, vznik a vývoj bleskového výboje, vznik nadoblačných výbojů, ale i formování silných projevů větru, jako jsou prudké poryvy větru (tzv. downbursty) a tornáda.
Blesky mezi oblaky a zemí (kromě fascinující podívané na jedné straně a neblahých následků na druhé) zanechávají geofyzikální stopy v zasažených horninách jako výraznou magnetickou anomálii. Tato zájmová oblast propojuje pracovníky ÚFA, GFÚ a GLÚ. Spojuje nás i výzkum v oblasti kosmického počasí a jeho vlivu na atmosféru (např. tvorba geomagnetických bouří v důsledku zvýšené aktivity Slunce) a vyspělé technologie. Usilujeme o rozšíření a zkvalitnění služeb centra pro sledování kosmického počasí (Regional Warning Centre Prague), pro odbornou i laickou veřejnost. Zemské magnetické pole kontinuálně monitoruje geomagnetická observatoř GFÚ Budkov (je součástí mezinárodní sítě INTERMAGNET).
Předpokladem korektního modelování a prognózy změny klimatu je studium přírodním procesům, které ovlivňovaly klima před expanzí lidské společnosti. Zásadní je porozumění souvislostem mezi dlouhodobými přirozenými změnami klimatu probíhajícími od počátku geologické historie Země a změnou klimatu způsobenou lidskou činností. O průběhu a mechanismech pomalých i relativně náhlých změn klimatu v geologické minulosti nás informují tzv. geologické archivy, tvořené zejména usazenými horninami a fosiliemi. Klimatická změna se projevuje také změnami meteorologických veličin. Antropogenní změny lze tak sledovat ve stratosféře a ozonové vrstvě, ale i výše, kde mj. ovlivňují družicové technologie.
V tématu „Nad Zemí“ se zabýváme i aktuálně pociťovanými extrémy jako jsou vlny veder, povodně a sucho. S rostoucí světovou populací jsou jejich dopady na společnost a lidský organismus stále významnější. Navíc fenoménu tepelného ostrova města do této situace přináší další rozměr, a představuje jednu z výzev, které musí městské samosprávy čelit. Nově vyvíjené mikroklimatické modely mohou díky vysoké úrovni detailu poskytnout nový pohled na procesy v tzv. uličním kaňonu a přinést novou perspektivu nejen pro komplexní posouzení adaptačních opatření. Bioklimatologie propojuje ÚFA a ÚI.
Články na našem webu – zde
