Zajištění surovinové bezpečnosti do budoucna znamená progresi v těžební činnosti, což stopu člověka dále zvýrazňuje. Na straně druhé je to právě technologický pokrok, nové znalosti a poznatky o horninovém prostředí a materiálech, co umožňuje hledat nová řešení. Tato řešení mohou nabízet i jistý kompromis mezi zajištěním surovin pro společnost a zachováním pokud možno co nejméně poškozeného prostředí.
Koordinátor: Ing. Radovan Kukutsch, Ph.D. (Ústav geoniky AV ČR)
Přečtěte si více:
Zemský povrch je stále více ovlivňován antropogenní činností, přičemž lokálně obvykle převládají negativní aspekty nad pozitivy. Výzvou dnešní doby je maximální využití potenciálu surovinových zdrojů udržitelným způsobem vzhledem k životnímu prostředí. Příkladem jsou environmentálně šetrné a cenově dostupné jílové minerály, které tvoří převážnou část povrchu zemské kůry. Aktuální trendy výzkumu jílových minerálů vedou k vývoji účinných sorbentů, katalyzátorů či pokročilých nanomateriálů a kompozitů. Jako významný stavební prvek se jílové minerály uplatňují také při budování funkčních bariér (výstavba skládek komunálního odpadu, hlubinných úložišť jaderného odpadu, atd.).
S rozvojem stavebnictví souvisí využívání primárních zdrojů kamene a štěrkopísku. V České republice však již delší dobu nejsou otevírána nová ložiska. Výrazně se tenčí disponibilní zásoby a v horizontu 10 let tak hrozí tuzemská krize dostupnosti stavebních surovin. Výzkum problematiky těžby stavebních surovin je klíčovým momentem pro zajištění národní surovinové bezpečnosti a maximální soběstačnosti. Hledání nových ložisek perspektivních surovin 21. století souvisí s vývojem analytických technik pro těžební průmysl. V oblasti automatizované rastrovací elektronové mikroskopie se zaměřujeme na vývoj nových přístupů pro rychlou statisticky robustní modální a texturní analýzu.
V posledních letech jsme svědky rychlého odklonu od hornictví. Tento společenský fenomén skýtá i řadu možností, jak využít člověkem proměněné horninové prostředí. Klíčovým faktorem je jeho stabilita. Důležitou roli tak sehrává sledování časoprostorových změn podzemních a důlních děl, jejich stability a pokud možno i predikce dynamiky změn.
Intenzivní těžba surovin do budoucna nese rizika v podobě reaktivace lokálních pohybů zemského povrchu, jak prezentuje mj. expertní stanovisko Akademie věd z r. 2021. Analýza možných ohrožení poskytne základní informace pro rozhodnutí, zda uzavřené důlní prostory nechat přirozeně zatápět vodními přítoky, či nikoliv. Výzkum georizik je předpokladem pro zodpovědnou přípravu na nové využití pohornické krajiny adaptované na „bezuhelné” období.
Články na našem webu – zde
