Osmá ze série diskuzí o tom, jak tvoříme příběhy z hluboké minulosti Země, nás seznámí s teoriemi o vzniku života jako takového.
Série přednášek v Ateliéru HYB4 v Kampusu Hybernská představuje způsoby, jakými výzkumníci z nejrůznějších oborů odkrývají podobu naší planety v nepředstavitelně vzdálené minulosti. Pojďte s námi poodkrýt nánosy a usazeniny, pod kterými svá tajemství drží Deep time. Spolupořádá M. Machek z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Kde: Kampus Hybernská / 26. 3. / 18:00
“Představte si, že celá historie planety Země by se dala přehrát během jednoho dne. Jak dlouho by ve hře bylo lidstvo? A co život jako takový? Procesy, které umožnily vznik a vývoj života tak jak jej známe, mají svůj počátek v dávné minulosti. Některé z těchto procesů po sobě zanechaly stopy, které se učíme nacházet, poznávat, číst a interpretovat. Tyto stopy (deep time data) stojí v základu příběhů, které si o historii Země a života na Zemi vytváříme.”
Přednáška Kláry Hlouchové představí současný pohled vědy na okolnosti, které vedly ke vzniku prvních biologických systémů. Jak asi vypadaly první funkční molekuly? Byly podobné těm dnešním? A co první předchůdci buněk? Na tyto otázky nejspíš nikdy nebudeme znát přesnou odpověď, přednáška tak nastíní možný rámec, ve kterém se tyto události mohly odehrávat.
Po přednášce bude následovat ukázka sonifikace a vizualizace algoritmů popisujících chování živých systémů (Game of Life) v podání hudebníka a výzkumníka Cyrila Kaplana a experta na neurozobrazovací technologie z Národního ústavu duševního zdraví Vlastimila Koudelky.
