Důlní otřes v polské části hornoslezské pánve

Ve čtvrtek 11. 7. 2024 v ranních hodinách (6:16 světového, resp. v 8:16 středoevropského letního času) došlo v polském uhelném dole Rydułtowy k silnému důlnímu otřesu s ničivými následky. Aktuální informace o záchranných pracích sledujte ve sdělovacích prostředcích.

K důlnímu otřesu došlo v hloubce jen cca 1 km pod povrchem, jeho síla odpovídala zemětřesení o magnitudu 3,1. Důl Rydułtowy se nachází přibližně 30 km severovýchodně od Ostravy.

Otřes zaznamenaly všechny stanice české regionální seismické sítě, jak je zřejmé z tzv. denních seismogramů. Nejvýrazněji zaznamenaly otřes přístroje, které jsou místu jeho vzniku nejblíže (seismická stanice Ostrava/Krásné Pole – OKC), méně výrazně ty vzdálené (Kašperské Hory – KHC). Na seismogramech obou stanic je zřetelně patrný i záznam velmi silného nočního zemětřesení u Filipín v čase přibližně 02:25. Toto zemětřesení mělo sílu (magnitudo) 7,1 a došlo k němu ve velké hloubce 620 km pod povrchem. V čase přibl. 15:21 je také vidět příchod seismických vln od zemětřesení o síle 6,4, k němuž došlo v hloubce 10 km pod dnem Tichého oceánu asi 500 km západně od kanadského Vancouveru. Časová osa na záznamech odpovídá koordinovanému světovému času (UTC), místní čas v ČR je dán jako UTC+2:00 v období letného času.

Důlní otřes je fenomén, který je znám v souvislosti s dobýváním černého uhlí ve velkých hloubkách (800 m a více) a vzniká v důsledku náhlého uvolnění napětí, které se koncentruje v horninovém masivu. Avšak ne všechny doly dobývající uhlí v takovýchto hloubkách mají tyto problémy, problematika důlních otřesů je veskrze vázána na dobývání mocných slojí pod těžkými stropy. Tzn. v nadloží se nacházejí mocné vrstvy pískovce, které se obtížně zavalují a v těchto místech se koncentruje napětí. Stejně tak má velký vliv i předešlá hornická činnost.