Ve středu 26. srpna 2026, v 10:52 pekingského času (04:52 středoevropského letního času) se při hranicích Číny a Nepálu odehrála katastrofická přírodní událost, kterou veřejnost po celém světě mohla sledovat jen s malým zpožděním prostřednictvím videí a zpravodajství přímo z místa. Po počáteční nejistotě ohledně příčiny katastrofy v údolí Lhende Khola již jsou známa hlavní fakta: v horách na nepálské straně hranice, v nadmořské výšce 5190 metrů, došlo ke kolapsu velké masy hornin, ledu a tavné vody, která se postupně transformovala ze skalní laviny do škály gravitačních (také “hustotních”) proudů, které vlivem gravitace v úzkém a strmém údolí velmi rychle překonaly značné vzdálenosti a způsobily závažné škody a ztráty na životech. Charakter proudů se měnil v čase i prostoru; na videozáznamech je možné pozorovat jak tzv. úlomkotok (také bahnotok – hustou směs bahna a hornin), tak i řidší, více tekuté nasycené proudy typické pro přívalové povodně. Každý typ hustotního proudu působí poněkud jiným souborem fyzikálních procesů, nicméně pro obyvatele zasažených míst i infrastrukturu jsou všechny podobně ničivé. Řetězec georizik bohužel nekončí s opadnutím samotné přívalové vlny; v době psaní tohoto textu hrozilo protržení přírodní hráze v řece Lhende Khola vytvořené nakupeným sedimentem, za níž se rychle hromadí vody čerstvě vytvořeného jezera.
Naši pracovníci k tématu připravili souhrn aktuálně známých informací a především vysvětlení souvislostí z vědeckého pohledu. Petr Brož, společně s geomorfologem Michalem Břežným z Ostravské Univerzity, jsou autory textu v Deníku N. John Jansen, vedoucí týmu povrchových procesů a paleoklimatu, se problémem sesuvů a kolapsů sesuvných hrází ve velehorských oblastech dlouhodobě zabývá, včetně oblasti Himálaje. Spolupracuje s čínskými kolegy z pracoviště State Key Laboratory of Geohazard Prevention na Chengdu University of Technology. Na naší anglické stránce webu GFÚ John ve spolupráci s čínským kolegou (Dr Xin Wang), připravil odbornější text, který ilustruje analýzu dat z této události v reálném čase i predikci průběžně vznikajících rizik.
