Zříceniny hradů bývají většinou vnímány jako součást kulturního dědictví s četnými historickými a archeologickými hodnotami, případně s přesahy do lidových pověstí a folkloru. Méně často jsou však rozpoznány jejich přírodní, zejména geologické a geomorfologické hodnoty.
Přitom právě v případě zřícenin hradů je souvislost mezi přírodními a kulturními hodnotami velice zřetelná. Zříceniny hradů a jejich přilehlá okolí lze vnímat jako tzv. „geokulturní lokality“, což jsou místa, kde jsou dílčí objekty kulturního dědictví (hradní zdi, příkopy, obranné valy, stavební materiál) úzce provázány s geodiverzitou (neživou přírodou). Jako příklad tohoto propojení lze uvést např. skutečnost, že pro výstavbu hradů a tvrzí byly ve středověku využívány významné vyvýšeniny (tj. význačné tvary reliéfu: skalní ostrožny, hřbety nebo vodními toky vypreparované skalnaté útesy), že pro konstrukci hradních zdí a budov byly využity místní stavební materiály, nebo že reliéf v okolí byl upravován, takže vznikly systémy antropogenních tvarů reliéfu (obranné náspy, příkopy, valy).
Jedním z příkladů, kde lze tyto úzké vazby mezi historií, kulturou a geodiverzitou najít, je zřícenina hradu Janštejn, která se nachází poblíž obce Batelov v rámci Národního geoparku Vysočina. Tým z Oddělení environmentální geografie Ústavu geoniky AV ČR ve spolupráci s Geoparkem Vysočina a Muzeem Vysočiny v Jihlavě zde provedl podrobný geomorfologický průzkum a mapování významných tvarů reliéfu. Vizualizace mrazových srubů se zbytky hradních zdí byla provedena prostřednictvím laserového skenování, další tvary reliéfu (balvanové akumulace, antropogenní transformace reliéfu) byly v terénu popsány a zhodnoceny z hlediska významu pro možnou ochranu přírodního dědictví.
V souvislosti s geomorfologickým výzkumem, který umožnil rámcovou analýzu geomorfologického vývoje území, bylo provedeno i zhodnocení lokality z hlediska příležitostí ve vztahu k rozvoji geoturismu a geovzdělávání. V budoucnu se tým OEG ÚGN zaměří na analýzu hrozeb na lokalitě, jak přírodního původu (např. svahové pohyby, rozvolnění skalního masivu), tak původu antropogenního (vliv lidské činnosti, zejména návštěvnosti).
Konferenční příspěvek: https://doi.org/10.11118/978-80-7701-087-0-0061
Fotografie:
Obr. 1: Zřícenina hradu Janštejn
Obr. 2: Detail mrazového srubu, který byl využitý pro stavbu hradu v 15. století
Obr. 3: Žula mrákotínského typu – typický stavební materiál hradních zdí
Obr. 4: Výsledky laserového skenování – podélný profil ve směru S – J
